Matematika mozku chybí. Mění jeho chemii

Studenti si zvolili, zda se chtějí učit matematiku.

Nechte si posílat Novinky o vědě a technologiích na e-mail.
Pokud by se někteří studenti měli rozhodnout sami za sebe, asi by si nezvolili matematiku jako jeden z vyučovaných předmětů. Zřejmě by udělali chybu.

Studenti, kteří se neučí matematiku, mají totiž rozdílnou chemii mozku.

Naznačuje to studie zveřejněná ve vědeckém časopise PNAS. Zkoumali v ní britských žáků, kteří se jako jedni z mála na světě mohou v šestnácti letech rozhodnout, zda se chtějí dále učit matematiku.

Studie je součástí většího výzkumu, ve kterém vědci zjišťují, jak matematika ovlivňuje mozek a chování od dětství po dospělost.

citlivé období

V mozcích studentů, kteří přestali v šestnácti letech studovat matematiku, našli vědci chemické změny. Měli nižší hladiny důležité kyseliny gama-aminomáselné, která se zkráceně přezdívá i GABA.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNEK
Vyřešili matematický problém, se kterým nikdo nepohnul více než dvacet pět let
Čtěte
Tato látka se přirozeně vyskytuje v mozku a snižuje aktivitu neuronů, čímž zklidňuje nervový systém. Kyselina takto dokáže snížit úzkosti, stres, zlepšit spánek a předcházet poškození mozku.

U dospívajících její snížené hladiny naměřili v jedné konkrétní části mozku, která odpovídá za důležité kognitivní funkce jako uvažování, řešení problémů, paměť, učení a také matematické myšlení.

Snížené hladiny se spojovaly s nižšími výsledky v matematických testech.

„Znalost matematiky je rozvíjející se dovednost, která se nabaluje a zdokonaluje v průběhu let. Naznačuje to, že citlivé období na její získání přesahuje dětství a adolescenci,“ píší ve studii autoři pod vedením Neurovědci Roia Cohena Kadosh.

nucení nepomůže

Matematické znalosti se v životě spojují s různými výhodami v oblasti zaměstnání a sociálně-ekonomického statusu. Dokonce souvisí i s psychickým a fyzickým zdravím, vysvětluje Kadosh.

„Ne každého adolescenta baví matematika, takže musíme prozkoumat vliv možných alternativ, které zapojují stejnou oblast mozku jako matematika.“
Neurovědec ROI COHEN Kadosh

Právě během adolescence může být učení matematiky obzvláště přínosné, neboť v tomto období se stále formuje mozek a různé kognitivní funkce. Zatím není známo, jaké jsou dlouhodobé důsledky toho, pokud se někdo v tomto období života matematiku neučí.

Nucení studentů do učení matematiky však není řešením.

„Ne každého adolescenta baví matematika, takže musíme prozkoumat vliv možných alternativ jako cvičení na logiku či uvažování, které zapojují stejnou oblast mozku jako matematika,“ dodal Kadosh.